Klasifikační řád

Klasifikační řád

OBSAH

1. Pravidla hodnocení a klasifikace žáka základní školy

2. Opravné zkoušky

3. Zásady klasifikace prospěchu

4. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci

5. Klasifikace chování

6. Výchovná opatření

7. Klasifikace a hodnocení žáků s vývojovými poruchami

Pravidla hodnocení a klasifikace žáka základní školy

1.1.

Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni:

1 - výborný

2 - chvalitebný

3 - dobrý

4 - dostatečný

5 - nedostatečný.

1.1.2.

Každé pololetí se žákovi vydává vysvědčení, za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení. Výpis z vysvědčení se vydává také na konci 2. pololetí, koná-li žák opravné nebo komisionální zkoušky po termínu vydávání vysvědčení.

1.2.

Při hodnocení prospěchu žáka na vysvědčení může být použito vyjádření klasifikačním stupněm, slovy nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady (tato možnosti se týkají žáků obou stupňů základní školy), a nebo na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

1.2.1.

Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Pokud by byli slovně hodnoceni žáci v 9. ročníku, bude jejich hodnocení pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání převedeno do klasifikace.

1.2.2.

U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na žádost zákonného zástupce žáka.

1.2.3.

V posledním roce plnění povinné školní docházky vydá škola žákovi výstupní hodnocení o tom, jak žák dosáhl cílů vzdělávání. Toto výstupní hodnocení se předává i žákům v pátém nebo sedmém ročníku, pokud byli přijati na střední školu.

1.3.

Chování žáka je klasifikováno těmito stupni:

1 - velmi dobré

2 - uspokojivé

3 - neuspokojivé.

1.4.

Celkový prospěch žáka je hodnocen

v prvém až devátém ročníku těmito stupni:

prospěl s vyznamenáním prospěl neprospěl

1.5.

Žák je hodnocen stupněm

a) "prospěl s vyznamenáním", není-li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než "chvalitebný", průměr z povinných předmětů nemá horší než 1,5 a jeho chování je velmi dobré;

b) "prospěl", není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm "nedostatečný";

c) "neprospěl", je-li v některém povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm "nedostatečný".

1.6.

Klasifikace v ostatních předmětech

1.6.1

Nepovinné předměty se klasifikují jako ostatní běžné vzdělávací předměty.

1.6.2.

Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí těmito stupni:

pracoval úspěšně pracoval

1.6.3.

Předmět náboženství se klasifikuje jako nepovinný předmět.

1.7.

Do vyššího ročníku postupuje žák, který při celkové klasifikaci na konci druhého pololetí nebo při opravných zkouškách dosáhl stupně hodnocení alespoň "prospěl", a to ze všech povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák 1. stupně, který již v rámci 1. stupně opakoval ročník, a žák 2. stupně základní školy, který již v rámci 2. stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch.

1.8.

Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné klasifikovat ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí neklasifikuje.

1.9.

Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do konce září následujícího škol. roku. Do té doby žák navštěvuje podmíněně nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu 9. ročník..

U cizinců je neznalost českého jazyka brána jako závažná objektivní příčina, a první rok docházky do české školy se žák – cizinec - neklasifikuje z českého jazyka. Škola není povinna doučovat češtinu. U cizinců slovenské národnosti může žák v ostatní předmětech než český jazyk mluvit svým mateřským jazykem.

1.10.

Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace v jednotlivých předmětech na konci prvního nebo druhého pololetí, může - do tří dnů ode dne, kdy bylo žákovi vydáno vysvědčení - požádat ředitele školy o jeho komisionální přezkoušení; je-li vyučujícím daného předmětu ředitel školy, může zástupce žáka požádat o komisionální přezkoušení příslušný krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.

1.11.

Komisi pro přezkoušení žáka jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím ředitel, jmenuje komisi krajský úřad. Komise je tříčlenná; tvoří ji předseda, kterým je zpravidla ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel, jímž je zpravidla vyučující daného předmětu a přísedící, který má aprobaci pro týž nebo příbuzný předmět. Klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol. Další přezkušování je již nepřípustné.

1.12.

Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci 2. pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni již jednou ročník opakoval. Tomuto žáku může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze ze závažných zdravotních důvodů.

1.13

Ředitel školy může také žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních vzdělávacích výsledků a důvodů uvedených v žádosti. Jako podklad pro rozhodování ředitele školy slouží vyjádření pedagogické rady.

Opravné zkoušky

2.1.

Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník a kteří na konci 2. pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.

2.2.

Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku, tj. do 31. srpna, v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.

2.3.

Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy stanovit žákovi náhradní termín opravné zkoušky nejpozději však do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého.

2.4.

V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálním přezkoušení podle § 52 odst. 4 školského zákona na jiné škole. Takové opravné zkoušky se pak na žádost KÚ účastní školní inspektor.

Ukončení základního vzdělávání

3.1.

Žák, který úspěšně ukončil základní vzdělávání, nebo ten, který splnil povinnou školní docházku, a nepokračuje v základním vzdělávání, přestává být žákem školy 30. června příslušného školního roku. Ten, kdo koná opravné zkoušky nebo je hodnocen v náhradním termínu, je žákem školy do termínu konání zkoušek, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku. Žák, který byl přijat na střední školu, přestává být žákem základní školy 31. srpna.

3.1.2.

Žák, který po splnění povinné školní docházky nezíská základní vzdělání, může po splnění zákonných podmínek a na základě žádosti zákonného zástupce pokračovat v základním vzdělávání, nejdéle však do konce školního roku, v němž dosáhne osmnáctého roku věku.

Žák se zdravotním postižením může ve výjimečných případech na základě povolení ředitelem školy pokračovat v základním vzdělávání až do konce školního roku, v němž dosáhne dvaceti let.

Zásady klasifikace prospěchu

Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.

Při klasifikaci stupněm 1 – vychází učitel z toho, že

a) žák bezpečně ovládá učivo předepsané osnovami

b) žák dobře chápe souvislosti, ve svém myšlení je pohotový a bystrý

c) žák výstižně a přesně formuluje své myšlenky

d) žák pracuje samostatně, přesně a s jistotou, uvědoměle užívá vědomostí

e) žák je aktivní, o daný předmět má zájem, učí se svědomitě

při klasifikaci stupněm 2 –

a) žák ovládá učivo

b) žák uvažuje samostatně

c) žák celkem výstižně vyjadřuje své myšlenky

d) žák dovede používat získané vědomosti, při řešení úkolů může se dopouštět malých, nepříliš častých chyb

e) žák se učí svědomitě

při klasifikaci stupněm 3 –

a) žák učivo v podstatě ovládá

b) žák je méně samostatný v myšlení

c) žák nedovede přesně vyjádřit své myšlenky

d) žák řeší problém za pomoci učitele, s jeho pomocí obtíže překonává, odstraňuje chyby, jichž se dopouští

e) žák k učení a práci nepotřebuje větší podněty

při klasifikaci stupněm 4 –

a) žák ovládá učivo jen částečně, má značné mezery ve vědomostech

b) žák myslí nesamostatně

c) žák vyjadřuje své myšlenky se značnými potížemi

d) žák při aplikaci vědomostí dělá značné chyby, ani s pomocí učitele je není schopen odstranit

e) žák má o učení malý zájem, soustavně potřebuje pomoc a stálou pobídku

při klasifikaci stupněm 5 –

a) žák neovládá učivo předepsané osnovami

b) žák i na učitelovy návodné otázky odpovídá nesprávně

c) žák není schopen vyjadřovat správně své myšlenky ani za pomoci učitele

d) žák ani za pomoci učitele nedokáže splnit praktické úkoly

e) v zájmu o učení se veškerá pomoc a pobízení míjí účinkem

Uvedená kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci, učitel vždy posuzuje žákovy výkony komplexně v souladu se specifikou předmětu. Tato forma klasifikace platí do 1. září 2007, kdy v platnost vstoupí výuka podle ŠVP.

Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci

5.1.

Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména: soustavným diagnostickým pozorováním žáků, sledováním jeho výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové,...) kontrolními písemnými pracemi, analýzou výsledků různých činností žáků, konzultacemi s ostatními vyučujícími a podle potřeby i psychologickými a zdravotnickými pracovníky.

5.2.

Žák 2. až 9. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu, alespoň dvě známky za každé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období.

Není přípustné, aby vyučující neměl za celé klasifikační období známky, a pak ústně přezkušoval žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období.

Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa.

5.3.

Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů, pravidlem by mělo být sdělení známky z písemné zkoušky následující hodinu daného předmětu. Pokud učitel používá pro svou potřebu bodové hodnocení, zejména u písemných testů, je povinen žákům vysvětlit smysl a systém takového hodnocení Pro výsledné hodnocení je nutný převod bodového hodnocení na známku, a to tak, aby logiku převádění pochopili jak žáci, tak jejich zákonní zástupci. Učitel sděluje, prokazatelným způsobem, všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka, a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky - současně se sdělováním známek žákům.

5.4.

Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.

5.5.

O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu (týden) předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní knihy, nebo využije jako koordinátora třídního učitele. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.

5.6.

Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné,...). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.

5.7.

Vyučující zajistí, ve stanoveném termínu, zapsání celkové známky také do třídního katalogu, respektive katalogových listů, a dbá o jejich úplnost. Před zápisem výsledné známky do katalogu, katalogových listů, konzultuje, eventuálně zdůvodňuje, své hodnocení s třídním učitelem. Do katalogových listů jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole.

5.8.

Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující respektuje známky žáka, event. návrh výsledné známky, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn; žák se znovu (pro zjištění výsledné známky) nepřezkušuje.

5.9.

Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat známkám, které žák získal a které byly sděleny rodičům.

5.10.

Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají v pedagogické radě, a to zpravidla k 15. listopadu a 15. dubnu.

5.11.

Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, nejpozději však 48 hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do třídního výkazu, katalogových listů a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod.

5.12.

Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka: třídní učitel a učitelé jednotlivých předmětů v polovině prvního a druhého pololetí; třídní učitel nebo učitel, jestliže o to zákonní zástupci žáka požádají. U problémových žáků informuje (prokazatelným způsobem) třídní učitel rodiče vždy.

5.13.

Informace jsou rodičům předávány převážně při osobním jednání na třídních schůzkách nebo informačních odpoledních, na které jsou rodiče písemně zváni. Rodičům, kteří se nemohli dostavit na školou určený termín, poskytnou vyučující možnost individuální konzultace. Údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zástupcům žáka, nikoli veřejně ( předávání informací telefonicky – není potvrzeno, že tázající je zástupce žáka!).

5.14.

V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje rodiče vyučující předmětu bez- prostředně a prokazatelným způsobem.

5.15.

Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30.10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům, a na požádání ve škole také rodičům.

5.16.

Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména - neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden, - žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací, - účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí, - učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné, - před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva - prověřování znalostí je nutné provádět až po dostatečném procvičení učiva.

5.17.

Třídní učitelé (případně výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s do- poručením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě. K těmto údajům je přistupováno podle zákona na ochranu osobních dat.

5.18.

V předmětu český jazyk (platí pro běžné třídy od 5. ročníku) zadávají vyučující v měsíci září vstupní prověrku z učiva minulého ročníku, dle charakteru třídy, za každé pololetí žáci píší minimálně čtyři kontrolní diktáty, na konci každého pololetí vyučující zadají pololetní kontrolní písemnou práci. Při výuce slohu budou tyto kontrolní slohové práce:

5. ročník – nemá slohové práce určeny

6. ročník – v 1. pololetí - jedna školní, v 2. pololetí - jedna školní

7. ročník – v 1. pololetí – dvě školní, v 2. pololetí – dvě školní

8. ročník – v 1. pololetí – dvě školní, v 2. pololetí – jedna školní, jedna domácí

9. ročník – v 1. pololetí – školní a domácí v 2. pololetí – dvě školní

Ve třídách 1., 2., 3. a 4. ročníků a v dyslektických třídách (tj. ve 3. a dalších vyšších ročnících) stanovují pravidla psaní kontrolních písemných projevů předmětové komise. Tato pravidla má každý vyučující daného předmětu a jako přílohou Klasifikačního řádu školy je má u sebe uloženy garant daného předmětu..

5.19.

V předmětu matematika vyučující zadávají v měsíci září vstupní prověrku, která může být podobná nebo totožná s konečnou prověrkou z konce předešlého roku. Za každé čtvrtletí se v tomto předmětu zadává jedna písemná práce.

Klasifikace chování

6.1.

Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli, a rozhoduje o ni ředitel školy po projednání v pedagogické radě. Pokud třídní učitel tento postup nedodrží, mají možnost podat návrh na pedagogické radě i další vyučující. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování (školní řád) včetně dodržování vnitřního řádu školy během klasifikačního období.

6.2.

Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná.

Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující:

Stupeň 1 (velmi dobré): Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

Stupeň 2 (uspokojivé): Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele a důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. Má od 7 do 18 neomluvených hodin nebo při prokázaní závažnějších forem šikany (stupňující se slovní napadání, vyhrožování, fyzické napadení).

Stupeň 3 (neuspokojivé): Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jeho i jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků (není pravidlem, že žák musel již mít udělen druhý stupeň z chování – záleží na závažnosti přestupků). Má více než 19 neomluvených hodin nebo při prokázání závažných forem šikany (opakované fyzické napadání, trýznění nebo ublížení na zdraví).

Neomluvené hodiny – žáka omlouvá zákonný zástupce, při problematických omluvách a mimořádných situacích má škola právo vyžádat omluvy od lékaře.

Při zjištění úmyslné dlouhodobě neomluvené absenci bude takový případ oznámen policii, orgánu péče o děti a mládež MěÚ J. Hradec, komisi sociálně právní ochrany dítěte obecních úřadů.

Výchovná opatření

7.1.

Výchovná opatření jsou pochvaly a jiná ocenění a opatření k posílení kázně.

7.2.

Třídní učitel, ředitel školy, zástupce obce nebo školského úřadu může žákovi po projednání v pedagogické radě udělit za mimořádný projev humánnosti, občanské a školní iniciativy, za záslužný nebo statečný čin, za dlouhodobou úspěšnou práci pochvalu nebo jiné ocenění (dále jen "pochvala"). Ústní nebo písemnou pochvalu uděluje žákovi před kolektivem třídy nebo školy třídní učitel nebo ředitel školy. Písemná pochvala se uděluje zpravidla formou zápisu do žákovské knížky, na zvláštním formuláři školy, výjimečně v doložce na vysvědčení. Pochvaly a jiná ocenění se zaznamenávají do třídních výkazů.

7.3.

Opatření k posílení kázně žáků se ukládá za závažné nebo opakované provinění proti školnímu řádu.

Napomenutí třídního učitele se uděluje za opakované méně závažné přestupky proti školnímu řádu (5 krát zapomenutí školních potřeb nebo úkolů nebo 3 přestupky ).

Důtka třídního učitele se uděluje za další kázeňské přestupky proti školnímu řádu (5 krát zapomenutí školních potřeb nebo úkolů, nebo 3 přestupky, nebo 1 - 2 neomluvené hodiny).

Důtka ředitele školy se uděluje za další kázeňské přestupky proti školnímu řádu (5 krát zapomenutí školních potřeb nebo úkolů, nebo 3 přestupky, nebo 3 - 6 neomluvených hodin, nebo při prokázání méně závažné formy šikany – braní a ničení školních pomůcek, vysmívání, slovní napadání a vyhrožování).

Ředitel školy uděluje důtku ředitele školy po projednání v pedagogické radě.

7.4.

Ředitel školy nebo třídní učitel oznámí důvody udělení výchovného opatření písemně prokazatelným způsobem zástupci žáka. Opatření se zaznamenává do katalogového listu žáka, nezaznamenává se na vysvědčení.

7.5.

Za jeden přestupek se uděluje žákovi pouze jedno opatření k posílení kázně.

Klasifikace a hodnocení žáků s vývojovými poruchami

8.1.

U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů.

8.2.

Dětem a žákům, u nichž je diagnostikována specifická vývojová porucha učení, je nezbytné po celou dobu docházky do školy věnovat speciální pozornost a péči.

8.3.

Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům. Vyučující rozlišuje chyby vzniklé touto vývojovou poruchou a nedostatky jiné, formální a obsahové, které s vývojovou poruchou nesouvisejí.

8.4.

Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevycházím z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl.

8.5.

Klasifikace byla provázena hodnocením, t.j. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat,

8.6.

Děti, u kterých je diagnostikována dyslexie nebo dysortografie, mohou být se souhlasem rodičů během celého jejich vzdělávání hodnoceny z mateřského jazyka a z jiných jazyků slovně ( a to jak v průběhu školního roku, tak na pololetním a závěrečném vysvědčení). U dětí s diagnostikovanou dyskalkulií bude totéž platit pro matematiku a další předměty, kde výsledky mohou být touto poruchou ovlivněny. Dítě lze hodnotit slovně (průběžně i na vysvědčení) po dohodě s rodiči a odborníkem prakticky ve všech předmětech, do nichž se porucha promítá. Jakmile žák překoná nejvýraznější obtíže, je vhodné postupně přecházet k běžné klasifikaci. Klasifikovat lze i známkou s tím, že se specifická porucha dítěte vezme v úvahu a odrazí se v mírnější známce o jeden stupeň, tak i o několik stupňů. Při uplatňování všech těchto možností vyučující postupují velmi individuálně, s využitím všech dostupných informací, zejména informací z odborných vyšetření a ve spolupráci s rodiči.

8.7.

Ředitel školy může povolit, aby pro dítě se specifickými poruchami učení byl vypracován pro kterýkoliv předmět příslušnými vyučujícími individuální výukový plán, který se může radikálně lišit od výuky v daném postupném ročníku, přitom však bude poskytovat dítěti v příslušných předmětech ucelené a dítětem zvládnutelné základy. Individuální plány mají charakter smlouvy mezi vedením školy, vyučujícím(i) a rodiči dítěte; vypracovávají se krátce a rámcově v písemné formě. Výsledky se hodnotí slovně.

8.8.

Všechna navrhovaná pedagogická opatření se zásadně projednávají s rodiči a jejich souhlasný či nesouhlasný názor je respektován.

8.9.

V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony žáka, a tím na podporu jeho poznávací motivace k učení, namísto jednostranného zdůrazňování chyb.

Jiné způsoby plnění povinné školní docházky.

Zákonní zástupci žáka mohou také požádat o jiný způsob plnění povinné školní docházky. V takovém případě se postupuje podle § 41 platného školského zákona.