Klasifikační řád

 

OBSAH

  1. Pravidla hodnocení a klasifikace žáka základní školy

  2. Opravné zkoušky

  3. Zásady klasifikace prospěchu

  4. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci

  5. Klasifikace chování

  6. Výchovná opatření

  7. Klasifikace a hodnocení žáků s vývojovými poruchami

 

 1.

Pravidla hodnocení a klasifikace žáka základní školy

 

  1.1.

Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je   klasifikován těmito stupni:

   1 - výborný

   2 - chvalitebný

   3 - dobrý

   4 - dostatečný

   5 - nedostatečný.

 

  1.1.2.

Každé pololetí se žákovi vydává vysvědčení, za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení. Výpis z vysvědčení se vydává také na konci 2. pololetí, koná-li žák opravné nebo komisionální zkoušky po termínu vydávání vysvědčení.

 

  1.2.

Při hodnocení prospěchu žáka na vysvědčení může být použito vyjádření klasifikačním stupněm, slovy nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady (tato možnosti se týkají žáků obou stupňů základní školy), a nebo na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

 

  1.2.1.

Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Pokud by byli slovně hodnoceni žáci v 9. ročníku, bude jejich hodnocení pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání  převedeno do klasifikace.

 

  1.2.2.

U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na žádost zákonného zástupce žáka.

 

  1.2.3.

V posledním roce plnění povinné školní docházky vydá škola žákovi výstupní hodnocení o tom, jak žák dosáhl cílů vzdělávání. Toto výstupní hodnocení se předává i žákům v pátém nebo sedmém ročníku, pokud byli přijati na střední školu.

                                                               

  1.3.

Chování žáka je klasifikováno těmito stupni:

   1 - velmi dobré

   2 - uspokojivé

   3 - neuspokojivé.

 

  1.4.

Celkový prospěch žáka je hodnocen

  v prvém až devátém ročníku těmito stupni:

   prospěl s vyznamenáním        prospěl                       neprospěl

 

 

  1.5.

Žák je hodnocen stupněm

 

  a) "prospěl s vyznamenáním", není-li v žádném povinném předmětu   hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než "chvalitebný",   průměr z povinných předmětů nemá horší než 1,5 a jeho chování je   velmi dobré;

 

  b) "prospěl", není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen při   celkové klasifikaci stupněm "nedostatečný";

 

  c) "neprospěl", je-li v některém povinném předmětu hodnocen při   celkové klasifikaci stupněm "nedostatečný".

 

  1.6.

Klasifikace v ostatních předmětech

  1.6.1

Nepovinné předměty se klasifikují jako ostatní běžné vzdělávací předměty.

  1.6.2.

Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se   hodnotí těmito stupni:

   pracoval úspěšně                  pracoval

  1.6.3.

Předmět náboženství se klasifikuje jako nepovinný předmět.  

 

  1.7.

Do vyššího ročníku postupuje žák, který při celkové klasifikaci   na konci druhého pololetí nebo při opravných zkouškách dosáhl stupně   hodnocení alespoň "prospěl", a to ze všech povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák 1. stupně, který již v rámci 1. stupně opakoval ročník, a žák 2. stupně základní školy, který již v rámci 2. stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch.     

 

1.8.

Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na   konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci   náhradní termín, a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena   nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné   klasifikovat ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí   neklasifikuje.     

 

1.9.

Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na   konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci   náhradní termín, a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena   nejpozději do konce září následujícího škol. roku. Do té doby žák navštěvuje podmíněně nejbližší   vyšší ročník, popřípadě znovu 9. ročník..

U cizinců je neznalost českého jazyka brána jako závažná objektivní příčina, a první rok docházky do české školy se žák – cizinec - neklasifikuje z českého jazyka. Škola není povinna doučovat češtinu. U cizinců slovenské národnosti může žák v ostatní předmětech než český jazyk mluvit svým mateřským jazykem.

 

   1.10.

Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace v   jednotlivých předmětech na konci prvního nebo druhého pololetí, může - do tří dnů ode dne, kdy bylo žákovi vydáno vysvědčení - požádat  ředitele školy o jeho komisionální přezkoušení; je-li vyučujícím   daného předmětu ředitel školy, může zástupce žáka požádat o   komisionální přezkoušení příslušný krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.     

 

1.11.

Komisi pro přezkoušení žáka jmenuje ředitel školy; v případě, že   je vyučujícím ředitel, jmenuje komisi krajský úřad. Komise je   tříčlenná; tvoří ji předseda, kterým je zpravidla ředitel školy nebo   jím pověřený učitel, zkoušející učitel, jímž je zpravidla vyučující   daného předmětu a přísedící, který má aprobaci pro týž nebo příbuzný   předmět. Klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů. O   komisionální zkoušce se pořizuje protokol. Další přezkušování je již nepřípustné.    

 

1.12.

Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci 2. pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni již jednou ročník opakoval. Tomuto žáku může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze ze závažných zdravotních důvodů.  

 

1.13

Ředitel školy může také žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních vzdělávacích výsledků a důvodů uvedených v žádosti. Jako podklad pro rozhodování ředitele školy slouží vyjádření pedagogické rady.  

2.

Opravné zkoušky     

 

2.1.

Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník a kteří na konci 2. pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.   

 

2.2.

Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku, tj. do 31. srpna, v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.    

 

2.3.

Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy stanovit žákovi náhradní termín opravné zkoušky nejpozději však do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého.     

 

 

2.4.

V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálním přezkoušení podle § 52 odst. 4 školského zákona na jiné škole. Takové opravné zkoušky se pak na žádost KÚ účastní školní inspektor.

3.

Ukončení základního vzdělávání

 

3.1.

Žák, který úspěšně ukončil základní vzdělávání, nebo ten, který splnil povinnou školní docházku, a nepokračuje v základním vzdělávání, přestává být žákem školy 30. června příslušného školního roku. Ten, kdo koná opravné zkoušky nebo je hodnocen v náhradním termínu, je žákem školy do termínu konání zkoušek, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku. Žák, který byl přijat na střední školu, přestává být žákem základní školy 31. srpna.

 

3.1.2.

Žák, který po splnění povinné školní docházky nezíská základní vzdělání, může po splnění zákonných podmínek a na základě žádosti zákonného zástupce pokračovat v základním vzdělávání, nejdéle však do konce školního roku, v němž dosáhne osmnáctého roku věku.

Žák se zdravotním postižením může ve výjimečných případech na základě povolení ředitelem školy pokračovat v základním vzdělávání až do konce školního roku, v němž dosáhne dvaceti let.

4.

Zásady klasifikace prospěchu

 Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka   i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v   učebních výkonech pro určitou indispozici.     

 

Při klasifikaci stupněm 1 – vychází učitel z toho, že

a)      žák bezpečně ovládá učivo předepsané osnovami

b)      žák dobře chápe souvislosti, ve svém myšlení je pohotový a bystrý

c)      žák výstižně a přesně formuluje své myšlenky

d)      žák pracuje samostatně, přesně a s jistotou, uvědoměle užívá vědomostí

e)      žák je aktivní, o daný předmět má zájem, učí se svědomitě

 

při  klasifikaci stupněm 2

a)      žák ovládá učivo

b)      žák uvažuje samostatně

c)      žák celkem výstižně vyjadřuje své myšlenky

d)      žák dovede používat získané vědomosti, při řešení úkolů může se dopouštět malých, nepříliš častých chyb

e)      žák se učí svědomitě

 

při klasifikaci stupněm 3

a)      žák učivo v podstatě ovládá

b)      žák je méně samostatný v myšlení

c)      žák nedovede přesně vyjádřit své myšlenky

d)      žák řeší problém za pomoci učitele, s jeho pomocí obtíže překonává, odstraňuje chyby, jichž se dopouští

e)      žák k učení a práci nepotřebuje větší podněty

při klasifikaci stupněm 4

a)      žák ovládá učivo jen částečně, má značné mezery ve vědomostech

b)      žák myslí nesamostatně

c)      žák vyjadřuje své myšlenky se značnými potížemi

d)      žák při aplikaci vědomostí dělá značné chyby, ani s pomocí učitele je není schopen odstranit

e)      žák má o učení malý zájem, soustavně potřebuje pomoc a stálou pobídku

 

při klasifikaci stupněm 5

a)      žák neovládá učivo předepsané osnovami

b)      žák i na učitelovy návodné otázky odpovídá nesprávně

c)      žák není schopen vyjadřovat správně své myšlenky ani za pomoci učitele

d)      žák ani za pomoci učitele nedokáže splnit praktické úkoly

e)      v zájmu o učení se veškerá pomoc a pobízení míjí účinkem

 

Uvedená kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci, učitel vždy posuzuje žákovy výkony komplexně v souladu se specifikou předmětu. Tato forma klasifikace platí do 1. září 2007, kdy v platnost vstoupí výuka podle ŠVP.

5.

Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci     

 

5.1.

Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující   zejména: soustavným diagnostickým pozorováním žáků, sledováním jeho   výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné,   ústní, grafické, praktické, pohybové,...) kontrolními písemnými   pracemi, analýzou výsledků různých činností žáků, konzultacemi s   ostatními vyučujícími a podle potřeby i psychologickými a   zdravotnickými pracovníky.

 

5.2.

Žák 2. až 9. ročníku základní školy musí mít z každého   předmětu, alespoň dvě známky za každé pololetí, z toho nejméně jednu   za ústní zkoušení. Známky získávají vyučující průběžně během celého   klasifikačního období. 

Není přípustné, aby vyučující neměl za celé klasifikační období známky, a pak  ústně přezkušoval žáky koncem klasifikačního období z   látky celého tohoto období.

Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je   individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná   jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob   doporučen ve zprávě psychologa.

 

5.3.

Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci   zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů,   výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek   hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a   praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů, pravidlem by mělo být sdělení známky z písemné zkoušky následující hodinu daného předmětu. Pokud učitel používá pro svou potřebu bodové hodnocení, zejména u písemných testů, je povinen žákům vysvětlit smysl a systém takového hodnocení Pro výsledné hodnocení je nutný převod bodového hodnocení na známku, a to tak, aby logiku převádění pochopili jak žáci, tak jejich zákonní zástupci. Učitel   sděluje, prokazatelným způsobem, všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci,  zástupcům žáka, a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky   - současně se sdělováním známek žákům.     

 

5.4.

Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel   rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v   určitých obdobích.  

 

5.5.

O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut,   informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu (týden) předem. Ostatní   vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní knihy, nebo využije jako koordinátora třídního učitele. V jednom dni   mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.

 

5.6.

Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci   žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové   klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení,   písemné,...). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání   pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento   klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.  

 

5.7.

Vyučující zajistí, ve stanoveném termínu, zapsání celkové známky také do třídního katalogu, respektive katalogových listů, a dbá   o jejich úplnost. Před zápisem výsledné známky do katalogu, katalogových listů, konzultuje, eventuálně zdůvodňuje, své hodnocení s třídním učitelem. Do katalogových listů jsou zapisovány známky z jednotlivých   předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka,   jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole.

 

5.8.

Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému   předmětu. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení,   léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující   respektuje známky žáka, event. návrh výsledné známky, které škole sdělí škola při instituci, kde   byl žák umístěn; žák se znovu (pro zjištění výsledné známky) nepřezkušuje.     

5.9.

Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na   konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební   výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň   prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné   období. Výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat   známkám, které žák získal a které byly sděleny rodičům.     

 

5.10.

Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování   se projednají v pedagogické radě, a to zpravidla k 15. listopadu a   15. dubnu.

                                    

5.11.

Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel   školy, nejpozději však 48 hodin před jednáním pedagogické rady o   klasifikaci, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky   celkové klasifikace do třídního výkazu, katalogových listů a připraví návrhy na umožnění   opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod.      

 

5.12.

Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka:   třídní učitel a učitelé jednotlivých předmětů v polovině prvního   a druhého pololetí; třídní učitel nebo učitel, jestliže o to zákonní   zástupci žáka požádají. U problémových žáků informuje (prokazatelným způsobem) třídní učitel rodiče  vždy.     

 

5.13.

Informace jsou rodičům předávány převážně při osobním jednání   na třídních schůzkách nebo informačních odpoledních, na které jsou rodiče   písemně zváni. Rodičům, kteří se nemohli dostavit na školou určený   termín, poskytnou vyučující možnost individuální konzultace. Údaje   o klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zástupcům   žáka, nikoli veřejně     ( předávání informací telefonicky – není potvrzeno, že tázající je zástupce žáka!).     

 

5.14.

V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje rodiče vyučující předmětu bez- prostředně a prokazatelným způsobem.     

 

5.15.

Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo   grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během   které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní   zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních   prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými   zkouškami až do 30.10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce   musí být předloženy všem žákům, a na požádání ve škole také rodičům.     

 

5.16.

Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména   - neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po   nepřítomnosti delší než jeden týden, - žáci nemusí dopisovat do   sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj   informací, - účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech   žáka, ale hodnotit to, co umí, - učitel klasifikuje jen probrané   učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není   přípustné, - před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času   k naučení, procvičení a zažití učiva - prověřování znalostí je nutné provádět   až po dostatečném procvičení učiva.         

 

5.17.

Třídní učitelé (případně výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s do- poručením psychologických vyšetření,   které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu   získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv   učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě. K těmto údajům je přistupováno podle zákona na ochranu osobních dat.

 

5.18.

V předmětu český jazyk (platí pro běžné třídy od 5. ročníku) zadávají vyučující v měsíci září vstupní prověrku z učiva minulého ročníku, dle charakteru třídy, za každé pololetí žáci píší minimálně čtyři kontrolní diktáty, na konci každého pololetí vyučující zadají pololetní kontrolní písemnou práci. Při výuce slohu budou  tyto kontrolní slohové práce:

 

5. ročník – nemá slohové práce určeny

6. ročník – v 1. pololetí - jedna školní,                  v 2. pololetí - jedna školní

7. ročník – v 1. pololetí – dvě školní,                    v 2. pololetí – dvě školní

8. ročník – v 1. pololetí – dvě školní,                    v 2. pololetí – jedna školní, jedna domácí

9. ročník – v 1. pololetí – školní a  domácí           v 2. pololetí – dvě školní

 

Ve třídách 1., 2., 3. a 4. ročníků a v dyslektických třídách (tj. ve 3. a dalších vyšších ročnících) stanovují pravidla psaní kontrolních písemných projevů předmětové komise. Tato pravidla má každý vyučující daného předmětu a jako přílohou  Klasifikačního řádu školy je má u sebe uloženy garant daného předmětu..

 

5.19.

V předmětu matematika vyučující zadávají v měsíci září vstupní prověrku, která může být podobná nebo totožná  s konečnou prověrkou z konce předešlého roku. Za každé čtvrtletí se v tomto předmětu  zadává jedna písemná práce.

6.

Klasifikace chování     

 

6.1.

Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání   s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli, a rozhoduje   o ni ředitel školy  po projednání v pedagogické radě. Pokud třídní učitel   tento postup nedodrží, mají možnost podat návrh na pedagogické radě   i další vyučující. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování   pravidel chování (školní řád) včetně dodržování vnitřního řádu školy   během klasifikačního období.    

 

6.2.

Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové   vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží   pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná.

 

 Kritéria pro   jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující:     

 

Stupeň 1 (velmi dobré): Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování   a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se   dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží   se své chyby napravit.        

 

Stupeň 2 (uspokojivé): Chování žáka je v rozporu s pravidly chování   a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného   přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy;   nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes   důtku třídního učitele a důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje   výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje   nebo jiných osob. Má od 7 do 18 neomluvených hodin nebo při prokázaní závažnějších forem šikany (stupňující se slovní napadání, vyhrožování, fyzické napadení).    

 

 Stupeň 3 (neuspokojivé): Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu   s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků   proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova   nebo bezpečnost a zdraví jeho i jiných osob. Záměrně narušuje hrubým   způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku   ředitele školy dopouští dalších přestupků (není pravidlem, že žák musel již mít udělen druhý stupeň z chování – záleží na závažnosti přestupků). Má více než 19 neomluvených hodin nebo při prokázání závažných forem šikany (opakované fyzické napadání, trýznění nebo ublížení na zdraví).

Neomluvené hodiny – žáka omlouvá zákonný zástupce, při problematických omluvách a mimořádných situacích má škola právo vyžádat omluvy od lékaře.

 

 Při zjištění úmyslné dlouhodobě neomluvené absenci bude takový případ oznámen policii, orgánu péče o děti a mládež MěÚ  J. Hradec, komisi sociálně právní ochrany dítěte obecních úřadů.

7.

Výchovná opatření     

 

7.1.

Výchovná opatření jsou pochvaly a jiná ocenění a opatření   k posílení kázně.     

 

7.2.

Třídní učitel, ředitel školy, zástupce obce nebo školského úřadu   může žákovi po projednání v pedagogické radě udělit za mimořádný   projev humánnosti, občanské a školní iniciativy, za záslužný nebo   statečný čin, za dlouhodobou úspěšnou práci pochvalu nebo jiné   ocenění (dále jen "pochvala"). Ústní nebo písemnou pochvalu uděluje   žákovi před kolektivem třídy nebo školy třídní učitel nebo ředitel   školy. Písemná pochvala se uděluje zpravidla formou zápisu do   žákovské knížky, na zvláštním formuláři školy, výjimečně v doložce na   vysvědčení. Pochvaly a jiná ocenění se zaznamenávají do třídních   výkazů.     

 

7.3.

Opatření k posílení kázně žáků se ukládá za závažné nebo   opakované provinění proti školnímu řádu.

 

Napomenutí třídního  učitele se uděluje za opakované méně závažné přestupky proti školnímu řádu (5 krát  zapomenutí školních potřeb nebo úkolů nebo 3 přestupky ).

 

Důtka třídního učitele se uděluje za další kázeňské přestupky proti školnímu řádu (5 krát  zapomenutí školních potřeb nebo úkolů, nebo 3 přestupky, nebo 1 - 2 neomluvené hodiny).

 

Důtka ředitele školy  se uděluje za další kázeňské přestupky proti školnímu řádu (5 krát  zapomenutí školních potřeb nebo úkolů, nebo 3 přestupky, nebo 3 - 6 neomluvených hodin, nebo při prokázání méně závažné formy šikany – braní a ničení školních pomůcek, vysmívání, slovní napadání a vyhrožování).

 

Ředitel školy uděluje   důtku ředitele školy  po projednání v pedagogické radě.

     

7.4.

Ředitel školy nebo třídní učitel oznámí důvody udělení   výchovného opatření písemně prokazatelným způsobem zástupci žáka.   Opatření se zaznamenává do katalogového listu žáka, nezaznamenává se   na vysvědčení.     

 

7.5.

Za jeden přestupek se uděluje žákovi pouze jedno opatření   k posílení kázně.        

8.

Klasifikace a hodnocení žáků s vývojovými poruchami    

 

8.1.

U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou   specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho   hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení. Vyučující   respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je   při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné   a přiměřené způsoby získávání podkladů.

 

     

8.2.

Dětem a žákům, u nichž je diagnostikována specifická vývojová   porucha učení, je nezbytné po celou dobu docházky do školy věnovat   speciální pozornost a péči.    

 

8.3.

 Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí   učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem   žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty   píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude dítě   s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše   nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho   předpokladům.  Vyučující rozlišuje chyby vzniklé touto vývojovou poruchou a nedostatky jiné, formální a obsahové, které s vývojovou poruchou nesouvisejí.                                                                        

                                                                       

8.4.

Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák   předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevycházím   z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl.      

 

8.5.

Klasifikace byla provázena hodnocením, t.j. vyjádřením   pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem,   jak mezery a nedostatky překonávat,     

 

8.6.

Děti, u kterých je diagnostikována dyslexie nebo dysortografie,   mohou být se souhlasem rodičů během celého jejich vzdělávání   hodnoceny z mateřského jazyka a z jiných jazyků slovně ( a to jak   v průběhu školního roku, tak na pololetním a závěrečném vysvědčení).   U dětí s diagnostikovanou dyskalkulií bude totéž platit pro   matematiku a další předměty, kde výsledky mohou být touto poruchou   ovlivněny. Dítě lze hodnotit slovně (průběžně i na vysvědčení)   po dohodě s rodiči a odborníkem prakticky ve všech předmětech, do   nichž se porucha promítá. Jakmile žák překoná nejvýraznější obtíže,   je vhodné postupně přecházet k běžné klasifikaci. Klasifikovat lze   i známkou s tím, že se specifická porucha dítěte vezme v úvahu   a odrazí se v mírnější známce o jeden stupeň, tak i o několik stupňů.   Při uplatňování všech těchto možností vyučující postupují velmi   individuálně, s využitím všech dostupných informací, zejména   informací z odborných vyšetření a ve spolupráci s rodiči.     

 

8.7.

Ředitel školy může povolit, aby pro dítě se specifickými   poruchami učení byl vypracován pro kterýkoliv předmět příslušnými   vyučujícími individuální výukový plán, který se může radikálně lišit   od výuky v daném postupném ročníku, přitom však bude poskytovat   dítěti v příslušných předmětech ucelené a dítětem zvládnutelné   základy. Individuální plány mají charakter smlouvy mezi vedením   školy, vyučujícím(i) a rodiči dítěte; vypracovávají se krátce   a rámcově v písemné formě. Výsledky se hodnotí slovně.    

 

8.8.

Všechna navrhovaná pedagogická opatření se zásadně projednávají   s rodiči a jejich souhlasný či nesouhlasný názor je respektován.     

 

8.9.

V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony   žáka, a tím na podporu jeho poznávací motivace k učení, namísto jednostranného zdůrazňování chyb.

9.

Jiné způsoby plnění povinné školní docházky.

Zákonní zástupci žáka mohou také požádat o jiný způsob plnění povinné školní docházky. V takovém případě se postupuje podle § 41 platného školského zákona.